Logo

Labe, fenomén pro cyklisty

Labe, fenomén pro cyklisty

Nový úsek Labské stezky na Ústecku

Na Labské stezce v destinaci České středohoří a Podřipsko se dne 7. 10. 2016 otevřel další nově vystavěný úsek. Jedná se o část Labské stezky mezi Lounkami a Nučnicemi, na rozhraní Litoměřicka a Podřipska.

Nově vystavěná dvoukilometrová komfortní cyklostezka nahrazuje polní cestu a vytváří tak perfektní podmínky pro další rozvoj cykloturistiky na Labské stezce v Ústeckém kraji. Výstavba byla realizována z rozpočtu Ústeckého kraje v rámci třetí, závěrečné etapy výstavby Labské stezky v kraji.

Labská stezka v Ústeckém kraji měří více než 90 km a z velké části je opravdovou cyklostezkou bez motorové dopravy. Projekt je společnou investicí Ústeckého kraje a měst Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice a Roudnice nad Labem. Marketing Labské stezky zajišťuje v Ústeckém kraji Destinační agentura České středohoří v rámci projektu Brána do Čech.

V následující turistické sezóně bude realizováno přeznačení cyklotrasy č. 3102 Roudnice nad Labem – Litoměřice přes Terezín. Vznikne tak druhá část Labské stezky s označením 2A (EuroVelo 7). Dále bude vyznačena cyklotrasa z Roudnice nad Labem na Říp. Labská stezka bude díky nově vzniklé cyklotrase spojena s tímto významným turistickým cílem.

Další výstavba Labské stezky je chystána z rozpočtu Ústeckého kraje ve Velkých Žernosekách, kde je nyní stezka vedena po silnici II. třídy č. 261. V tomto úseku je poměrně vysoká frekvence motorové dopravy a vedení cyklotrasy je zde nevyhovující. Nově vybudovaný úsek, který bude financován z rozpočtu Ústeckého kraje, povede mimo silnici s motorovou dopravou. Díky tomu bude zajištěna větší bezpečnost cyklistů v tomto úseku Labské stezky. V případě úspěšné žádosti do Integrovaného regionální operačního programu (IROP) bude v blízké době vystavěn také úsek Labské stezky mezi Nučnicemi a Křešicemi na Litoměřicku.

zdroj Ústecký kraj

Bezbariérové úseky na Labské cyklotrase

Milí hosté, protože kolem řeky na Labské cyklotrase jezdíte i v zimě, poskytuji zde pro ty méně znalé některé informace, o nichž si myslím, že by mohly být užitečné. Jinak ovšem spoustu dalších informací naleznete na webovém portálu Labská stezka.

1124213442p5300203-pano-kopie

Níže naleznete i mapu Labe, kde jsou vyznačeny fialově úseky s dokončenými cyklostezkami bez motorové dopravy, které bývají často využitelné i pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientce.

Pro vozíčkáře doporučujeme zejména úseky dokončených cyklostezek ve Středočeském kraji a v nížinaté krajině Středního Polabí. Jde o úseky: Nymburk-Poděbrady (oba břehy), Lázně Toušeň-Brandýs nad Labem-Kostelec nad Labem (levý břeh), Mělník-Horní Počáply (levý břeh) a cyklostezka podle Labe v Hostinném.
Drobné nedostatky (spády nad 6%) a tedy návštěvu a jízdu s asistenty doporučujeme v Pardubicích (nájezdy na zdymadlo a výjezd na hráz u kempu Cihelna) na Ústecku (Zdymadlo Střekov-schody,kopec ve Valtířově, z Děčína do Dolního Žlebu je problamatický provoz automobilů na úzké silničce).
Okolo deset případů spádů “mimo normu” (nad 6%) je mezi Hradcem Králové a Kuksem (u mostů Předměřice, Lochenice, v Jaroměři: Jezbiny, výjezd od Labe po “Cyklistické” na silnici “Langiewiczova” (30 % spád), od koupaliště na Úpě ke hřbitovu (Náchodská), Končiny a v Kuksu).

Detailní mapy, výškové profily a doporučení služeb pro vozíčkáře najdete v oceněných
atlasech Labské cyklotrasy v ČR.

_____________________________________________________________________________________
Projekt “Labská cyklotrasa od pramene k moři napříč Evropou bez bariér” je ralizován za přispění prostředků státního rozpočtu ČR z prostředků Ministerstva pro místní rozvoj.

Bezbariérové úseky LS

Labe, příroda, zajímavosti

ŘEKA LABE NA ČESKÉM ÚZEMÍ
Labe (německy Elbe) je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na severu Čech, protéká Německem a ústí estuárem do Severního moře. Je to skoro jediná česká řeka, jejíž český název není ženského rodu (v němčině však je ženského rodu). Je 1154 km dlouhá (v Čechách 358,3 km). Povodí má rozlohu 144 055 km² (v Česku 49 933 km²). Na svém soutoku s Vltavou má nižší průtok a je od svého pramene kratší, ale přesto se nepovažuje za její přítok. Celková délka toku Černého potoka, Teplé Vltavy, Vltavy a Labe od soutoku s Vltavou do moře činí 1329 km.Panorama Labe
© 2014, Jiří KudrnaJméno dali řece snad Keltové, kteří její povodí (včetně českého území) obývali ve starověku. Původní keltské slovo (snad ‘elb’) znamenalo prostě „(velká) řeka” a objevuje se v názvech mnoha řek ve Švédsku (älv v Ume älv, Lule älv, Pite älv atd.). Podle některých pramenů má jméno původ v indo-evropském základu, znamenajícím bílý, světlý, čistý. V antických pramenech se řeka zmiňuje jako Albis ve významu bílý, světlý, čistý. České jméno je pravděpodobně odvozeno z germánského Alba pomocí přesmyčky. Labe je označováno za jedinou českou řeku, jejíž název není v ženském rodě.

Díky Keltům je dnes také Vltava považována za přítok Labe, a ne obráceně, ačkoli je Vltava od pramenů k soutoku zřetelně delší a u soutoku má též vyšší průtok.

Pramen Labe se nachází v nadmořské výšce 1387 m n. m. v rašeliništi na Labské louce, v těsném sousedství státní hranice s Polskem. Pod Labskou boudou spadá Labským vodopádem do Labského dolu.

Mezi městy Špindlerův Mlýn a Vrchlabí protéká úzkou Labskou soutěskou, víceméně jižním směrem. Od Vrchlabí po Jaroměř je charakter krajiny podhorský a řeka teče směrem jihovýchodním. Významnějšími přítoky na tomto horním toku jsou jen Bílé Labe, Malé Labe, Čistá a Pilníkovský potok (všechny levostranné). Nedaleko Dvora Králové nad Labem se nachází přehrada Les Království, pozoruhodná zejména stylovým stavebním provedením.

V Jaroměři se v nadmořské výšce 260 m n. m. do Labe zleva vlévá řeka Úpa a nedaleko pod ní, u Josefova, řeka Metuje. Údolí řeky se výrazně rozšiřuje a až po soutok s Ohří u Litoměřic se obecně nazývá Polabím. Dalšími levými přítoky jsou Orlice v Hradci Králové (ve městě pozoruhodná vodní elektrárna s mostem a oblíbené Jiráskovy sady s přeneseným roubeným kostelíkem z východního Slovenska), Loučná u Sezemic nedaleko Kunětické hory a Chrudimka v Pardubicích. Od Jaroměře do Pardubic sleduje tok řeky Labe obecně jižní směr. V Pardubicích se řeka stáčí k západu a tímto směrem pokračuje až do Kolína, kde opět mění směr k severozápadu. Tímto směrem se pak obecně ubírá až k Ústí nad Labem.

Od Chvaletic, kde je přístav, původně sloužící dovozu paliva pro místní uhelnou elektrárnu, je řeka výrazně regulována. Mezi Pardubicemi a Mělníkem též přibírá několik menších levostranných přítoků: Doubravu u Záboří nad Labem; Klejnárku u Starého Kolína; Výrovku nedaleko Nymburka; a Výmolu před Čelákovicemi. Prvním významným pravostranným přítokem Labe je u Poděbrad řeka Cidlina. U tohoto soutoku se nalézá národní přírodní rezervace Libický luh, jež představuje největší souvislý komplex úvalového lužního lesa v Čechách (asi 500 ha).

V Nymburce se do Labe zprava vlévá říčka Mrlina, jež kolem centra města tvoří oblouk připomínající vodní příkop a jež chránila zdejší původní slovanskou osadu Ústí (Usk). Při soutoku s pravostrannou Jizerou poblíž Staré Boleslavi se prostírají rozsáhlé lesy, v nichž leží i jeden ze zdrojů pitné vody pro hlavní město Prahu, vodárenský komplex Káraný, v provozu od roku 1911. Kromě soutoku Labe s Vltavou se v okolí Mělníka vlévají též dva pravostranné přítoky regionálního, především turistického a vodárenského významu: říčky Pšovka (protéká Kokořínským dolem a tvoří osu Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko) a Liběchovka. Obě říčky tvoří výrazná hluboká údolí s rozsáhlými luhy.

Širé a úrodné Polabí uzavírá soutok Labe s Ohří proti Litoměřicím. Od Lovosic se Labe noří do hlubokého kaňonu, zvaného Česká brána (Porta Bohemica), jež prochází napříč Českým středohořím. V Ústí nad Labem řeka přibírá levostranný přítok Bílinu; v Děčíně zprava Ploučnici a v Hřensku zprava Kamenici. Poměrně úzkým a sevřeným údolím pak pokračuje až ke státní hranici s Německem u Hřenska, jež je nejníže položeným bodem Čech (115 m n. m.). Území České republiky Labe opouští hlubokou roklí tvořenou Labskými pískovci.

Zdroj textu: Wikipedie


Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Penzion Komtesa © 2014. Obsah tohto webu můžete kopírovat pokud dodržíte licenci.