Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem
- On 24 února, 2024
- By Mira Anna Barsa
- Tags No Tags
V Ústí nad Labem stojí čtvrtá nejšikmější věž na světě, odchýlená je o více než dva metry
Nejcennější památkou je křídlový pozdně gotický hlavní oltář z roku 1498 s novějším nástavcem. Polychromované sochy Madony s Ježíškem, po stranách sv. Petr a sv. Jan Křtitel, na křídlech sv. Marie Magdaléna a sv. Jan Evangelista. Oltář byl zakoupen roku 1659 z městského kostela v Pirně a zde instalován po rekonstrukci roku 1872. Na levé straně presbytáře je kamenné gotické sanktuáriumna středové noze se železnou kovanou mřížkou. Kazatelna z jednoho kusu pískovce z roku 1574 se schodištěm a novogotickou stříškou. Cenné renesanční epitafy A. Glace z roku 1588 a A. Fügnera z roku 1539.
Nový hlavní oltář se skleněnou nohou reprezentuje umění 20. století.
V šikmé průčelní západní věži se nacházejí tři zvony: Zuzana, Willeborte a zvon z roku 1544.
Ostatní zvony byly zrekvírovány, sanktusník kostela, což je malá, štíhlá věžička, je prázdný. V patře nad zvony je ve věži byt věžníka se dvěma místnostmi, dnes už ovšem neobývaný a zcela prázdný. Podobné byty lze vidět v mnohých kostelích, avšak v okrese Ústí nad Labem jej v žádné jiné věži nenajdeme.
Zvony v interiéru kostela
V interiéru kostela se nacházejí další dva zvony neznámého původu z roku 1817 a litinový zvon z roku 1918
Nezvěstné kostelní zvony
K roku 1917, kdy došlo k rekvizicím, je v kostele doloženo celkem osm zvonů. Kromě tří výše zmíněných zvonů to byly:
Ještě jeden menší zvon od Matěje Špice z roku 1541. Zvon z roku 1662 od Mikuláše Lowa z Prahy.
Zvon z roku 1707 od Jana Baltazara Crommela a další zvon, jinak zcela neznámý.
Jediná na sever od Alp a čtvrtá na světě. Přesně to platí o věži – zvonici kostela Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem. Je totiž nejšikmější věží ve střední Evropě a čtvrtou nejšikmější věží na světě vůbec.
Ty šikmější věže ale nedosahují její výšky, která činí úctyhodných 65 metrů. V žádném případě ovšem nejde o to, že by zdejší stavitelé byli takoví neumětelové, právě naopak. Ale vezměme to popořádku.
Roku 1318 získalo město Ústí druhý kostel – nedaleko prvního kostela zasvěceného sv. Vojtěchovi vyrostl chrám Nanebevzetí Panny Marie. Zle mu daly zabrat husitské války, ostatně stejně jako celému městu. Husité město v roce 1426 vypálili a kostel pobořili a až v roce 1452 začali Ústečané s jeho opravou. Protáhla se na skoro 80 let, až do roku 1530.
Díky průmyslovému rozvoji v 19. století město slušně zbohatlo, a tak na konci století přistoupilo i k renovaci kostela Nanebevzetí Panny Marie. Nebyl problém povolat k tomu tehdy mimořádně úspěšného restaurátora a architekta Josefa Mockera. Dost možná při tom hrálo roli i to, že Mocker se narodil v Cítolibech na Lounsku a střední školu studoval v Litoměřicích, takže kraj dobře znal.
Své odborné kvality už tenkrát předvedl při práci na opravách a přestavbách takových objektů, jako je katedrála sv. Štěpána ve Vídni, hrady Křivoklát a Karlštejn a později i při dostavbě chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Ústecký kostel získal po renovaci výrazně neogotickou podobu a sloužil svému účelu až do osudného dubna roku 1945.
Kostelu se stalo osudným bombardování Ústí nad Labem v dubnu 1945
Odpoledne 17. dubna 1945 provedlo americké letectvo nálet, který trval 17 minut. Další, ještě ničivější, přišel o dva dny později. Celkem 54 letadel v osmi vlnách bombardovalo město po dobu 25 minut. Dvacet procent centra bylo srovnáno se zemí. Představu dává i údaj, že zničeno bylo 572 domů a na skládky bylo odvezeno víc než 303 tisíc kubíků sutin.
V bezprostřední blízkosti kostela Nanebevzetí Panny Marie dopadly tři bomby a čtvrtá, nevybuchlá prolétla střechou. Tohle bombardování odnesl kostel vychýlením hlavní věže o zhruba dva metry od kolmé osy.
Budeme-li nyní hovořit o záchraně kostela, je nutné složit poklonu poválečným zedníkům a zachráncům – betonové injektáže a celkové zabezpečení provedli tak důkladně, že věž na počátku tisíciletí bez jakékoli úhony přežila i stavební hemžení ve své bezprostřední blízkosti. Ze tří stran kostel obklopilo rozsáhlé obchodní centrum a budiž ke cti tehdy velmi diskutovaného projektu, že díky jeho proskleným stěnám je možné si tento unikát dobře prohlédnout.