Labe, fenomén pro cyklisty
- On 22 prosince, 2016
- By Mira Anna Barsa
- Tags No Tags
Nový úsek Labské stezky na Ústecku
Na Labské stezce v destinaci České středohoří a Podřipsko se dne 7. 10. 2016 otevřel další nově vystavěný úsek. Jedná se o část Labské stezky mezi Lounkami a Nučnicemi, na rozhraní Litoměřicka a Podřipska.
Nově vystavěná dvoukilometrová komfortní cyklostezka nahrazuje polní cestu a vytváří tak perfektní podmínky pro další rozvoj cykloturistiky na Labské stezce v Ústeckém kraji. Výstavba byla realizována z rozpočtu Ústeckého kraje v rámci třetí, závěrečné etapy výstavby Labské stezky v kraji.
Labská stezka v Ústeckém kraji měří více než 90 km a z velké části je opravdovou cyklostezkou bez motorové dopravy. Projekt je společnou investicí Ústeckého kraje a měst Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice a Roudnice nad Labem. Marketing Labské stezky zajišťuje v Ústeckém kraji Destinační agentura České středohoří v rámci projektu Brána do Čech.
V následující turistické sezóně bude realizováno přeznačení cyklotrasy č. 3102 Roudnice nad Labem – Litoměřice přes Terezín. Vznikne tak druhá část Labské stezky s označením 2A (EuroVelo 7). Dále bude vyznačena cyklotrasa z Roudnice nad Labem na Říp. Labská stezka bude díky nově vzniklé cyklotrase spojena s tímto významným turistickým cílem.
Další výstavba Labské stezky je chystána z rozpočtu Ústeckého kraje ve Velkých Žernosekách, kde je nyní stezka vedena po silnici II. třídy č. 261. V tomto úseku je poměrně vysoká frekvence motorové dopravy a vedení cyklotrasy je zde nevyhovující. Nově vybudovaný úsek, který bude financován z rozpočtu Ústeckého kraje, povede mimo silnici s motorovou dopravou. Díky tomu bude zajištěna větší bezpečnost cyklistů v tomto úseku Labské stezky. V případě úspěšné žádosti do Integrovaného regionální operačního programu (IROP) bude v blízké době vystavěn také úsek Labské stezky mezi Nučnicemi a Křešicemi na Litoměřicku.
zdroj Ústecký kraj
Bezbariérové úseky na Labské cyklotrase
Milí hosté, protože kolem řeky na Labské cyklotrase jezdíte i v zimě, poskytuji zde pro ty méně znalé některé informace, o nichž si myslím, že by mohly být užitečné. Jinak ovšem spoustu dalších informací naleznete na webovém portálu Labská stezka.
Níže naleznete i mapu Labe, kde jsou vyznačeny fialově úseky s dokončenými cyklostezkami bez motorové dopravy, které bývají často využitelné i pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientce.
Pro vozíčkáře doporučujeme zejména úseky dokončených cyklostezek ve Středočeském kraji a v nížinaté krajině Středního Polabí. Jde o úseky: Nymburk-Poděbrady (oba břehy), Lázně Toušeň-Brandýs nad Labem-Kostelec nad Labem (levý břeh), Mělník-Horní Počáply (levý břeh) a cyklostezka podle Labe v Hostinném.
Drobné nedostatky (spády nad 6%) a tedy návštěvu a jízdu s asistenty doporučujeme v Pardubicích (nájezdy na zdymadlo a výjezd na hráz u kempu Cihelna) na Ústecku (Zdymadlo Střekov-schody,kopec ve Valtířově, z Děčína do Dolního Žlebu je problamatický provoz automobilů na úzké silničce).
Okolo deset případů spádů „mimo normu“ (nad 6%) je mezi Hradcem Králové a Kuksem (u mostů Předměřice, Lochenice, v Jaroměři: Jezbiny, výjezd od Labe po „Cyklistické“ na silnici „Langiewiczova“ (30 % spád), od koupaliště na Úpě ke hřbitovu (Náchodská), Končiny a v Kuksu).
Detailní mapy, výškové profily a doporučení služeb pro vozíčkáře najdete v oceněných
atlasech Labské cyklotrasy v ČR.
_____________________________________________________________________________________
Projekt „Labská cyklotrasa od pramene k moři napříč Evropou bez bariér“ je ralizován za přispění prostředků státního rozpočtu ČR z prostředků Ministerstva pro místní rozvoj.
Labe, příroda, zajímavosti
© 2014, Jiří KudrnaJméno dali řece snad Keltové, kteří její povodí (včetně českého území) obývali ve starověku. Původní keltské slovo (snad ‚elb‘) znamenalo prostě „(velká) řeka“ a objevuje se v názvech mnoha řek ve Švédsku (älv v Ume älv, Lule älv, Pite älv atd.). Podle některých pramenů má jméno původ v indo-evropském základu, znamenajícím bílý, světlý, čistý. V antických pramenech se řeka zmiňuje jako Albis ve významu bílý, světlý, čistý. České jméno je pravděpodobně odvozeno z germánského Alba pomocí přesmyčky. Labe je označováno za jedinou českou řeku, jejíž název není v ženském rodě.
Díky Keltům je dnes také Vltava považována za přítok Labe, a ne obráceně, ačkoli je Vltava od pramenů k soutoku zřetelně delší a u soutoku má též vyšší průtok.
Pramen Labe se nachází v nadmořské výšce 1387 m n. m. v rašeliništi na Labské louce, v těsném sousedství státní hranice s Polskem. Pod Labskou boudou spadá Labským vodopádem do Labského dolu.
Mezi městy Špindlerův Mlýn a Vrchlabí protéká úzkou Labskou soutěskou, víceméně jižním směrem. Od Vrchlabí po Jaroměř je charakter krajiny podhorský a řeka teče směrem jihovýchodním. Významnějšími přítoky na tomto horním toku jsou jen Bílé Labe, Malé Labe, Čistá a Pilníkovský potok (všechny levostranné). Nedaleko Dvora Králové nad Labem se nachází přehrada Les Království, pozoruhodná zejména stylovým stavebním provedením.
V Jaroměři se v nadmořské výšce 260 m n. m. do Labe zleva vlévá řeka Úpa a nedaleko pod ní, u Josefova, řeka Metuje. Údolí řeky se výrazně rozšiřuje a až po soutok s Ohří u Litoměřic se obecně nazývá Polabím. Dalšími levými přítoky jsou Orlice v Hradci Králové (ve městě pozoruhodná vodní elektrárna s mostem a oblíbené Jiráskovy sady s přeneseným roubeným kostelíkem z východního Slovenska), Loučná u Sezemic nedaleko Kunětické hory a Chrudimka v Pardubicích. Od Jaroměře do Pardubic sleduje tok řeky Labe obecně jižní směr. V Pardubicích se řeka stáčí k západu a tímto směrem pokračuje až do Kolína, kde opět mění směr k severozápadu. Tímto směrem se pak obecně ubírá až k Ústí nad Labem.
Od Chvaletic, kde je přístav, původně sloužící dovozu paliva pro místní uhelnou elektrárnu, je řeka výrazně regulována. Mezi Pardubicemi a Mělníkem též přibírá několik menších levostranných přítoků: Doubravu u Záboří nad Labem; Klejnárku u Starého Kolína; Výrovku nedaleko Nymburka; a Výmolu před Čelákovicemi. Prvním významným pravostranným přítokem Labe je u Poděbrad řeka Cidlina. U tohoto soutoku se nalézá národní přírodní rezervace Libický luh, jež představuje největší souvislý komplex úvalového lužního lesa v Čechách (asi 500 ha).
V Nymburce se do Labe zprava vlévá říčka Mrlina, jež kolem centra města tvoří oblouk připomínající vodní příkop a jež chránila zdejší původní slovanskou osadu Ústí (Usk). Při soutoku s pravostrannou Jizerou poblíž Staré Boleslavi se prostírají rozsáhlé lesy, v nichž leží i jeden ze zdrojů pitné vody pro hlavní město Prahu, vodárenský komplex Káraný, v provozu od roku 1911. Kromě soutoku Labe s Vltavou se v okolí Mělníka vlévají též dva pravostranné přítoky regionálního, především turistického a vodárenského významu: říčky Pšovka (protéká Kokořínským dolem a tvoří osu Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko) a Liběchovka. Obě říčky tvoří výrazná hluboká údolí s rozsáhlými luhy.
Širé a úrodné Polabí uzavírá soutok Labe s Ohří proti Litoměřicím. Od Lovosic se Labe noří do hlubokého kaňonu, zvaného Česká brána (Porta Bohemica), jež prochází napříč Českým středohořím. V Ústí nad Labem řeka přibírá levostranný přítok Bílinu; v Děčíně zprava Ploučnici a v Hřensku zprava Kamenici. Poměrně úzkým a sevřeným údolím pak pokračuje až ke státní hranici s Německem u Hřenska, jež je nejníže položeným bodem Čech (115 m n. m.). Území České republiky Labe opouští hlubokou roklí tvořenou Labskými pískovci.
Zdroj textu: Wikipedie