Logo

Mariánská skála u penzionu Komtesa

Mariánská skála u penzionu Komtesa

 

 

 

Mariánský vrch, nebo také Mariánská skála patří mezi výrazné dominanty Ústí nad Labem. Tento znělcový útes se nachází při východním okraji města, na levém břehu řeky Labe. Vrch skály dosahuje výšky 264 m.n.m. a je jedním z nejbohatších nalezišť minerálů. Mezi tyto minerály patří například granát, hyalit, fluorit, albin a také zde byl objeven dosud neznámý hibschit. Hibschit vznikl v úlomcích opuky stržených do žhavotekutého znělcového magmatu. Ještě počátkem 19. století byly jižní svahy Mariánské skály pokryty vinicemi, které rodily proslavené Podskalské víno. Rozvoj průmyslu však způsobil, že vinice zmizely, neboť pod skálou vznikla železnice a z východní strany došlo k otevření kamenného lomu. Kamenolom zde má tradici těžby již od roku 1894.

 

Pro zajímavost první stavební kámen nynějšího penzionu Komtesa byl právě z Mariánské skály, stavba budovy byla započata v roce 1895.

 

Skála je odedávna opředena různými pověstmi o pokladech a permonících. Podle pověsti měla mít magické schopnosti a skrývala v sobě i mnohá tajemství či nevysvětlitelné jevy a dokonce podivné úkazy. Platily zde zaklínací formule, vyvolávání duchů i přivolávání bouří. Skalnatý útvar společně s tekoucím Labem se pro bouře a blesky stával přitažlivým magnetem. Měly se tady ovšem nacházet i ukryté poklady nesmírné ceny, které nenechaly klidně spát nejrůznější hledače pokladů i další dobrodruhy. Tento znělcový vrch nad tokem Labe přitahoval pak zejména toho, kdo se pokoušel zabývat čarováním. Údajně se tu v dávných dobách vyskytovaly magické i jedovaté rostliny, konaly se různé čarodějnické rituály a sabaty, přičemž v kotlích na ohni se vařily z nejrůznějších bylin prapodivné halucinogenní lektvary.

 

Mýty o trpaslících, kteří prý obývají horu, jsou také součástí ústecké historie. „V Mariánské skále se nachází majetek skřítků! To ví přece každý, kdo jen trochu pověsti o nich zná!“ informuje tajemník Muzea Ústí nad Labem Václav Houfek. Z celého světa sem přijíždějí odborníci na cverkologii, tedy nauku o těchto malých mužíčcích. A jako by ani nebyla náhoda, že se v Ústí nad Labem začali vyrábět první zahradní trpaslíci, a to již víc než před sto lety.

Mariánská skála není jen bydlištěm trpaslíků, ale je to zvláštní místo, které s sebou v průběhu času nese kombinaci nejrůznějšího využití – poutní místo, lom pro těžbu kamene, atomový kryt, sklad, naleziště vzácných minerálů, ZOO nebo odpočinková vyhlídka. A přitom stojí přímo v centru města.

 

Roku 1740 se za Mariánskou kaplí usídlil prapodivný poustevník, který o zdejší magii i tajemnu ledacos věděl a pobýval tady až do roku 1771, kdy náhle beze stopy zmizel. Údajně se mu snad podařilo najít cestu k pokladům uvnitř skály, avšak někde se dopustil chyby a skála jej nadobro pohltila. V jeho opuštěné poustevně byly nalezeny různé poznatky o dávno zapomenutých pokladech, které měly střežit jisté temné síly, dále se našlo množství zaklínacích formulí i různé prapodivné poznámky.
Vyhlídku na Mariánské skále kdysi zdobila barokní kaple, postavená roku 1680, jako dík za odvrácení moru ve městě.

Za vlády císaře Josefa II. měla být stržena, aby nebyla využívána k „nežádoucím účelům“, ale nedošlo k tomu. K znovuotevření však došlo až v roce 1815, po napoleonských válkách.

Po rekonstrukci kaple 30. srpna 1815 se tady konala slavnost, kterou však provázelo zvláštní neštěstí, které někteří spojovali se záhadným děním na Mariánské skále. Při slavnostní střelbě totiž prasklo dělo a přítomný městský správce byl smrtelně raněn. Kaple na Mariánské skále pak ještě přežila další dlouhé věky, ale nakonec došlo k jejímu zničení v sedmdesátých letech 20.století.
Z tohoto místa je také vidět až na bojiště u Chlumce, kde byli Francouzi pod vedením Napoleona poraženi.

 

Mariánská skála spolu s protilehlou pravobřežní skálou zvanou Kramolna, se kterou tvořil Mariánský vrch původně jedno těleso, vytváří tzv. Ústeckou bránu. V místě této Ústecké brány byl na konci 20. století vystavěn nový Mariánský most přes Labe. Na východním svahu je dnes zoologická zahrada. Výhled z vrchu naskýtá hezký pohled na ústecký a krásnobřezenský přístav na řece nebo také na vyhlídkový zámeček Větruši.

 

Jak se Mariánská skála nad krajskou metropolí vypíná strmě a hrozivě, směrem k severozápadu přechází v náhorní planinu, která je dnes vděčným místem vycházek a rozhledů po širokém okolí. Ke strmé části skály je však přístup zakázán a ohraničen plotem, který není radno překonávat. Zvláště citliví jedinci přitom tvrdí, že v blízkosti skály mají divné i neblahé pocity, které pramení z neznámých sil ukrytých v nitru kopce.

Nálezy a fotografie Davida Šefčíka z Písku

Pozoruhodné jsou zde těžené horniny zvané trachyty, ve kterých je hojně zastoupen natrolit a jeho doprovodné minerály. Natrolit tvoří tenké podlouhlé krystaly nejčastěji bílé barvy o velikosti do 1 cm. Časté a také velmi žádané jsou mezi sběrateli i růžové krystaly zmíněného minerálu. Dutiny dosahují max. 25 cm. Často se také vyskytuje v asociaci s natrolitem velmi žádaný minerál, a to apofilit. Ten tvoří krystaly bílé barvy o velikosti okolo 1 cm, které nasedají na krystaly natrolitu. Dutiny jsou často vyplněné krystaly kalcitu.

Horních 6 fotografií zobrazuje nálezy sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka.

 

Výlet na Mariánskou skálu doporučuji hned z několika důvodů – je plná rozporů a záhad, tak jako město samo. Rozhodně stojí za ani ne půlhodinový výšlap cestičkou, která začíná hned, jakmile projdete okolo Vědecké knihovny a přejdete silnici. Skálu vidíte z oken penzionu a samozřejmě když vyjdete z penzionu a podíváte se vlevo. Užijete si svobodu, krásu přírody, a pokud věříte na trpaslíky, můžete navíc prozkoumat tajemství skály. Být téměř v centru sto tisícového města a zároveň v divoké přírodě je neobvyklé. Když budete mít štěstí, potkáte i divočáky a srnky.

 

 


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Penzion Komtesa © 2014. Obsah tohto webu můžete kopírovat pokud dodržíte licenci.

Více v Novinky
Na kole kolem Ústí nad Labem

    Jedna z nejkrásnějších a bezesporu nejnavštěvovanějších středoevropských cyklistických tras je Labská stezka, která začíná u pramene Labe v Krkonoších a...

Zavřít