Logo

Ústecký trpaslík

Ústecký trpaslík

Ústí je městem Mareschových keramických trpaslíků

index 8

Ústecký maxitrpaslík se narodil v roce 2004 u příležitosti Roku trpaslíka. Jeho „otcem“ byl Václav Trpaslík Houfek, přední český trpaslíkolog a také historik ústeckého muzea, a „matkou“ pak firma Hortex, která ho vyrobila, jak uvádí Jaroslava Krejčová. Zdroj: ústecké muzeum Historie města Ústí nad Labem .

 

Trpaslíci, jakožto dobré bytosti z pověstí, našli vždy místečko na zahrádkách našich předků, a v Ústí nad Labem se nacházeli ve velkém množství, byla tam totiž jejich „porodnice“, která už je, bohužel, zbourána.

index 5

Mareschových trpaslíků zůstalo už jen málo. V roce 2004, který Ústí zasvětilo právě pidimužíkům, o něj pečoval konzervátor Karel Matějka.

To, že právě v Ústí nad Labem přišli trpaslíci na svět, byla zásluha Ferdinanda Maresche, který se ve městě narodil 5. 10. 1854 a také zde 2. 8. 1940 zemřel.

1

V roce 1873 zdědil po svém otci keramickou továrnu a právě ta pak ony zahradní „pumprlíky“ se špičatou červenou čepičkou vyráběla. Nebyl však jen továrníkem, ale také osobností veřejného života. Než však výrobu trpaslíků započal, měl za sebou studia jak v Ústí n. L., tak i v Drážďanech.

Díky němu je Ústí navždy spjato s trpaslíky. Jeho původní výrobky tehdy zdobily zahrádky nejen obyvatelům města, ale i širokému okolí, podléhaly však nejen vlivům módy, ale i povětrnostním podmínkám, a přežilo tak jen pár jedinců.

Ferdinand Maresch.

Dnes už si pamatujeme většinou jen jeho trpaslíky. Podle Martina Krska, ústeckého historika a autora knihy Ústecká nej, se originálních Mareschových trpaslíků do současnosti dochovalo jen nemnoho kusů. Plastiku ležícího „pidimuže“ dlouhého bezmála 3,5 metru vytvořila firma Hortex z Mnichova Hradiště podle předlohy z výrobního katalogu někdejší proslulé Mareschovy keramické továrny, která sídlila v Ústí.

index 10„Originál se bohužel nedochoval,“ lituje vědecký tajemník Muzea města Ústí nad Labem Václav Houfek. Samotné muzeum podle něj vlastní 1 většího, 2 malé a 1 torzo pravého Mareschova trpaslíka.

„Snažili jsme se získat další, ale zatím se to nepovedlo. Nejde o levnou záležitost, je to sběratelsky velmi atraktivní artikl,“ řekl Houfek. A náš maxitrpaslík si užíval svou slávu při slavnostech Roku trpaslíků, kdy mu „hold“ vzdávali nejen ústečané, ale i potomci rodiny Mareschů, kteří po desítkách let město navštívili. Později byl z vnitřního města přesunut do ústecké ZOO k radosti malých i velkých návštěvníků. „Při odhalení plastiky největšího českého zahradního trpaslíka se pak v centru města Ústí nad Labem shromáždilo více než tisíc lidí, kteří zablokovali dopravu a zároveň provolávali slávu trpaslíkům a ústecké rodině Mareschů, jejíž příslušníci se po více než půl století od vyhnání svých předků odhodlali navštívit Ústí nad Labem.“

DSC_9126-550x365

„Mezi sběrateli jsou považovány za Rolls Royce mezi trpaslíky.“

Jeho trpaslíka můžeme vidět i na obalu gramodesky George Harrisona, člena skupiny Beatles.

kn_140_1424947396_George Harrison - obálka

Jednoho takového si z návštěvy Ústí odvezl jako dar i prezident Václav Klaus. Na to na svém blogu vzpomíná přední český trpaslíkolog, ústecký historik, Václav Trpaslík Houfek.

Český porcelán v Dubí oblékl trpaslíky do cibulákového vzoru. Trpaslík teď už nemusí být jen s červenou čepičkou a barevným kabátkem. Podle ředitele firmy Vladimíra Feixe je to sváteční oděv, v němž má trpaslík jako dobrý duch střežit pohodu každého domova.

Málokdo ví, že osudy trpaslíků jsou od 19. století spjaté se severočeským Ústím nad Labem, uvedl v rozhovoru pro Radio Praha Vladimír Feix.

„Firma Maresch, která byla před druhou světovou válkou světově významná, vyráběla trpaslíky a když jsem některé modely sehnal a hodlal jsem výrobu trpaslíků zavést, tak jsem zjistil, že vypadají jako sádroví. Došel jsem k závěru, že udělám nejen tyto barevné trpaslíky, ale provedu i trpasličí renovaci, obléknu je do cibuláku.“

„Cibulák má dlouhou historii a taky spoustu sběratelů. Mají doma třeba celé parádní pokoje a tenhle trpaslík se jim hodí. Navíc jsem kolem trpaslíka prostudoval některé knihy a zjistil jsem, že je buď horský nebo šachetní trpaslík a také trpaslík zahradní. Já jsem z něho udělal trpaslíka domácího. Za komunismu byl trpaslík zprofanovaný. Říkalo se: to je kýč, to se nehodí. Tak jsem mu dal vážný oblek.“

Kolik trpaslíčků už jste převlékli?

„Převlékli jsme zatím dva a třetího převlékáme. Ten první se jmenuje Ferdinand, protože pan Maresch, který je vyráběl, se taky jmenoval Ferdinand. Druhý trpaslík, který je ze šachty z rudných dolů Cínovec, se jmenuje Petrus.“

Cibulový vzor je modrý na bílém podkladu a vychází z rostlinných motivů na pozadí východoasijské filosofie. Pojmenování cibulový vzor, nebo-li cibulák, vzniklo v mylném vysvětlení jednoho z motivu. Granátové jablko totiž tvarem vzdáleně připomíná cibuli. Navzdory tomu je tento druh porcelánu symbolem krásy a jedinečnosti. A díky cibuláku se tak může snadněji trpaslík dostat do domácností. Dubská porcelánka je jedním ze čtyř světových výrobců a ředitel Vladimír Feix už plánuje do sbírky dalšího trpaslíka. Bude se jmenovat Jaroslav, podle šachty a na ramena dostane cibulákovou konev.

„Každý trpaslík od nás má životopis, kde uvádím ty jeho přednosti a to, že jsou hodní a dbají na to, aby ochránili rodiny a domy.“

Milí hosté, víte, že kousek od Penzionu Komtesa na Mariánské skále trpaslíci dosud žijí? Ale o tom vám napíši v jiném článku.

Zdroj: Muzeum města Ústí nad Labem – Historie města Ústí nad Labem a Ústecký deník


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Penzion Komtesa © 2014. Obsah tohto webu můžete kopírovat pokud dodržíte licenci.

Více v Novinky
Knihy v Penzionu Komtesa

Milí hosté, občas se na mne někdo z vás obrátí s prosbou, jestli nemám nějakou knížku, kterou byste si mohli...

Zavřít